Evangelický kostel Horní Krupá

V době po vyhlášení Tolerančního patentu se přihlásilo jen padesát rodin k reformovanému vyznání, a to nestačilo k vytvoření samostatného sboru. Byli přijati ve sboru v Sázavě, který byl vzdálen šest hodin cesty. V letech 1791–1824 zůstal sázavský sbor bez kazatele. Přesto se evangelíci v Horní Krupé nevzdali.

Náhrobek Gustava Adolfa Skalského

Náhrobek ThDr. Gustava Adolfa Skalského (1857-1926) na hřbitově Malvazinky v Praze 5 - Smíchově. G. A. Skalský byl farářem evangelické luterské (a.v.) církve, pocházel z Opatovic nedaleko Čáslavi. Byl prvním farářem právě založeného sboru a.v. ve Vilémově (1881-1887), odkud odešel do sboru a.v. ve Velké Lhotě u Dačic (1887-1896).

Evangelický kostel Vysoká

Evangelický reformovaný (h.v.) sbor ve Vysoké vznikl hned po vydání tolerančního patentu roku 1782, přihlásila se do něj až na tři rodiny celá ves a mnoho dalších z okolí. Prvním kazatelem (1783-1789) byl Petr Sikora (1761-1832), který do Vysoké přijel 17.12.1783. Základní kámen kostela byl pro mnohé potíže ze strany vrchnosti položen až 3.4.1786 a stavba dokončena 19.11.1786.

Evangelická fara Klobouky

Původní toleranční fara byla od roku 1786 umístěna spolu s toleranční modlitebnou, a do roku 1817 i spolu s evangelickou školou, v tzv. bednárně, darované sboru císařem Josefem II.

´Evangelická fara´ Oráčov

Budovu fary kazatelské stanice Evangelické církve a.v. v Oráčově, patrně také ze začátku 20. století, která stojí nedaleko evangelického kostela přes silnici, získal po roce 1945 farář Jan Jelínek (1912-2009).

Evangelický hřbitov Poděbrady

Evangelický a židovský hřbitov v Poděbradech vznikl za Labem v obci Kluk v roce 1896, rok po ustavení poděbradského evangelického reformovaného (h.v.) sboru. V letech 1902-1903 byl hřbitov podstatně rozšířen o katolickou část. Má tu náhrobek první poděbradský evangelický farář (1895-1909) Alois Jelen (1848-1909).

Evangelický kostel Velim

Toleranční kostel evangelického reformovaného (h.v.) sboru, založeného roku 1783 za prvního kazatele (1783-1785) Štěpána Szeremlyho, byl postaven roku 1784. Současný novorenesanční kostel je z roku 1854, byl vybudován za faráře (1847-1858) Jana Rumla (1817-1880). Ze dvou stran obklopuje kostel evangelický hřbitov. Na rozhraní tisíciletí byl jak interiér tak exteriér kostela renovován.

Náhrobek Jana Zlatohlávka

Náhrobek na hřbitově ve Velimi. Vídeňský rodák Jan Zlatohlávek (1911-2005) se po působení ve Znojmě během nacistického záboru za 2. světové války, v letech 1936-1948, a po kratší době v Hlinsku stal v roce 1951 farářem ve Velimi. V roce 1975 zde ztratil tzv. státní souhlas a nuceně odešel do důchodu.