Náhrobek Julia Fleischera

Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Chvaleticích. Julius Fleischer (1834-1904) byl evangelickým farářem h.v. ve Chvaleticích v letech 1861-1904, kdy byla postavena nová fara (1864), i kostel (1882). V období 1890-1904 stál v čele Čáslavského seniorátu církve h.v. Leží ve společném hrobě se svým otcem a předchůdcem ve Chvaleticích Karlem Fleischerem a se svým tchánem Čeňkem Jurenem.

Náhrobek Jana Pelíška

Náhrobek šestého semtěšského reformovaného faráře (1884-1916) a seniora Čáslavského seniorátu h.v. (1904-1916) Jana Pelíška (1850-1916) na hřbitově v Semtěši.

Náhrobek Mikuláše Toronaye

Náhrobek na hřbitově ve Velimi. Mikuláš (Miklos) Toronay byl čtvrtým farářem evangelického reformovaného sboru ve Velimi v období 1800-1829. Narodil se 20. ledna 1757 v Zemplínské župě na Slovensku. Ordinován byl 31. května 1783 v Šaryšském Potoku. Po Proseči, Sázavě, Černilově a Borové se Velim stala doživotně jeho pátým sborem.

Evangelický kostel Čáslav

Evangelický reformovaný (h.v.) sbor v Čáslavi vznikl roku 1783 v Močovicích. Po vydání Protestantského patentu 1861 se sbor rozhodl přesunout do Čáslavi. Roku 1864, za faráře (1838-1887) Pavla Nešpora (1814-1897), byl položen základní kámen nového kostela. Roku 1866 se od sousedního stavení rozšířil požár a zachvátil kostel i faru v Močovicích.

Evangelický kostel Vysoké Mýto

Roku 1896 vznikla ve Vysokém Mýtě kazatelská stanice evangelického reformovaného (h.v.) sboru v Bučině. V roce 1897 byl zakoupen dům a upraven na současný kostel. Samostatný sbor, již v rámci v roce 1918 vzniklé Českobratrské církve evangelické, byl potvrzen 26. října 1922. Těsně před 2.

Sborový dům Podbořany

Po roce 1945 v Podbořanech vznikla kazatelská stanice evangelického sboru ČCE v Žatci, která se k 1. dubnu 1952 stala farním sborem. Bohoslužby se konaly v dříve evangelickém kostele a.v. spolu s Církví československou husitskou, která se posléze stala jeho majitelem. V roce 1968 evangelický sbor zakoupil současný sborový dům na křižovatce silnic na Žatec a Kadaň.

Evangelický kostel Pržno

Skrytých evangelíků bylo v Pržně a v okolí mnoho. Dlouho odolávali protireformaci a zúčastnili se také velkého valašského povstání v letech 1777–1781. Toleranční patent přivítali, přihlásili se k augsburskému vyznání a v roce 1782 založili sbor. První toleranční modlitebna byla postavena o rok později. Se stavbou nového kostela bylo započato již po vyhlášení Protestantského patentu.

Evangelický kostel Strměchy

Povolení zřídit ve Strměchách filiální sbor evangelického reformovaného (h.v.) sboru v Moravči, kde byl farářem (1783-1827) Jan Szalatnay (1758-1827), bylo vydáno v listopadu 1787. V listopadu následujícího roku 1788 byla již ve Strměchách slavnostně otevírána toleranční modlitebna. Od počátku byl kostel obklopen evangelickým hřbitovem.