Evangelický kostel Trnávka

Kostel postavil evangelický luterský (a.v.) sbor v roce 1884, nahradil kamennou stavbu tolerančního kostela z roku 1797. Původní toleranční kostel byl ovšem dřevěný, postavený za sedm týdnů již na jaře 1783. Na zadní stranu kostela navazuje evangelický hřbitov založený roku 1789, v roce 1854 rozšířený.

´Evangelická část´ hřbitova Pustá Rybná

Evangelické náhrobky jsou na obecním hřbitově v Pusté Rybné umístěny v části vlevo za vchodem na hřbitov. Hřbitov vznikl patrně v 19. století. Upoutá náhrobek Františka Hamerníka, kazatele svobodné církve reformované, který ´zemřel ve stáří 29 let´ .

Bratrský sbor Turnov

Turnovský dům ´Na Sboře´ navazuje na stavbu, která zde, za Svěráckou branou, stála již koncem 16. století a která byla doloženě roku 1614 modlitebnou (Sborem) historické Jednoty bratrské. Původní renesanční budova byla roku 1888 restaurována v neoempirovém slohu. Tehdy zde byla také umístěna pamětní deska upomínající jak na ´Sbor českých bratří´, tak na tři turnovské osobnosti 19.

Náhrobek Jana Janaty

Náhrobek na evangelickém hřbitově ve Chlebech. Jan Janata (1825-1905), rodák z Bučiny, byl chlebským evangelickým farářem h.v. v letech 1854-1904. V období 1862-1904 byl zároveň seniorem Poděbradského seniorátu církve h.v.

Náhrobek Mikuláše Toronaye

Náhrobek na hřbitově ve Velimi. Mikuláš (Miklos) Toronay byl čtvrtým farářem evangelického reformovaného sboru ve Velimi v období 1800-1829. Narodil se 20. ledna 1757 v Zemplínské župě na Slovensku. Ordinován byl 31. května 1783 v Šaryšském Potoku. Po Proseči, Sázavě, Černilově a Borové se Velim stala doživotně jeho pátým sborem.

Trnovany 1919 - Německá evangelická církev (DEK)

Německy mluvící evangelické sbory luterské (a.v.) i reformované (h.v.) církve na území Československé republiky se po vzniku Českobratrské církve evangelické (na Generálním sněmu v prosinci 1918) také oddělily od evangelických církví a.v. a h.v. v dřívějším Rakousku a na církevním sněmu 26.

Evangelická fara Soběhrdy

Původní toleranční faru z roku 1815, postavenou za faráře (1812-1820) Josefa Šedivého ( -1854), nahradila budova současné fary, kterou evangelický reformovaný (h.v.) sbor postavil roku 1883, za faráře (1881-1886) Gustava Šoltesze, rodáka z Velenic (1849-1936). V roce 1884 byla fara s celým evangelickým areálem obehnána zdí.

Husův kámen Svatý Jan pod Skalou

Husův balvan, stojící v areálu římskokatolického poutního místa (působišti nejstaršího českého světce sv. Ivana Poustevníka, s někdejším benediktýnským klášterem), je údajným dílem studentů římskokatolického gymnázia, kteří ho postavili svým učitelům navzdory. Nese datum Husova výročí upálení a rok 1919.