Evangelický kostel Chotiněves

Malá obec nedaleko Litoměřic se po 2. světové válce stala domovem českých reemigrantů z Volyně. Město Boratín, kde žili potomci pobělohorských exulantů, pro víru vyhnaných z české země, bylo ve své historii svědkem mnoha zápasů o moc, mnoha těžkých ztrát i nových nadějí. Jednou ze splněných nadějí bylo osídlení původně německé obce Chotiněves v ovocnářské a chmelařské oblasti Litoměřicka.

Evangelický kostel Vysoká

Evangelický sbor h.v. ve Vysoké vznikl hned po vydání tolerančního patentu r. 1782, přihlásila se do něj až na tři rodiny celá ves a mnoho dalších z okolí. Prvním kazatelem byl Petr Sikora, který do Vysoké přijel 17. 12. 1783. Základní kámen kostela byl pro mnohé potíže ze strany vrchnosti položen až 3. 4. 1786 a stavba dokončena 19. 11. 1786.

Kutnohorský náboženský smír 1485

Na sněmu království českého, který jednal ve dnech 13.-20. března 1485 v Kutné Hoře, v tehdy utrakvistickém kostele Sv. Jakuba, došlo k dohodě mezi stranou podobojí, husitskou či utrakvistickou, a stranou podjednou, římsko-katolickou, o vzájemné toleranci.

Pomník Jana Husa Pečky

Bronzová Husova socha je dílem sochaře Stanislava Suchardy (1866-1916) z roku 1913-1914. Socha byla však instalována až po vzniku republiky. V roce 1919 byla umístěna na soklu kameníka Oldřicha Svobody na pečeckém náměstí, dnes Masarykově. Od roku 1975 stojí na dnešním Husově náměstí před evangelickým kostelem.

Evangelický kostel Soběhrdy

V Soběhrdech vznikl toleranční reformovaný (h.v.) sbor roku 1783. První farář (1783-1785) Samuel Galambossy kázal poprvé 3. srpna 1783. Toleranční kostel z let 1786-1787 byl slavnostné otevřen 3. listopadu 1787, za faráře (1785-1787) Joela Jessenia.

Evangelický kostel Daňkovice

V období protireformace se v okolí Daňkovic, jako ostatně všude na Vysočině, ukrývali tajní evangelíci. Po vyhlášení Tolerančního patentu se skoro všichni obyvatelé přihlásili k reformovanému vyznání a již v roce 1782 se přidružili k jimramovskému sboru a později k sousednímu sboru v Německém (dnes Sněžné).