Betlémská kaple

Betlémskou kapli stavěli kramář Kříž a dvořan Hanuš z Mülheimu jako duchovní odkaz Milíče z Kroměříže (cca 1325-1374) a Matěje z Janova (cca 1355-1393). Dostavěna byla roku 1394. Název Betlém má kvůli ostatku údajně prý králem Herodem zavražděného betlémského dítěte (Matouš 2,16-18); proto i název kaple Mláďátek.

Evangelický hřbitov Močovice

Hřbitov v Močovicích, cca 3 km západně od Čáslavi, stojí v obci, kde vznikl toleranční  reformovaný (h.v.) sbor, jehož sídlo bylo po požáru močovického kostela i fary přeneseno v roce 1866 do Čáslavi. Hřbitov vznikl bezprostředně po ustavení sboru v roce 1783. Roku 1859 byl rozšířen a byla obnovena hřbitovní zeď. Slavnostně otevřen byl 22. ledna 1860.

Evangelický kostel Poděbrady

Kostel byl vybudován přestavbou původně hospodářského stavení v roce 1962, kdy byl zbourán původní kostel z roku 1878. 

Náhrobek Karla Balcara

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Libici nad Cidlinou. Karel Balcar (1890-1947) byl nejprve krátce evangelickým farářem v rodném Svratouchu (1919-1920) a v Prosetíně (1920-1922). Nato působil ve sborech v Horní Čermné (1922-1936) a v Hustopečích (1936-1937). Od roku 1937 až do své smrti v roce 1947 byl evangelickým farářem v Krakovanech. Odtud rodina koncem 20.

Pomníček předtolerančních událostí v Růžďce

Pomníček připomínající události související s vydáním falešného tolerančního patentu na Valašsku. Po jeho vyhlášení v roce 1777 se k evangelictví přihlásilo velké množství obyvatel. V Růžďce došlo k incidentu, při kterém byli čtyři lidé zabiti, když chtěli ochránit tajného kazatele Pavla Hořanského.

Sbor Jednoty bratrské Mladá Boleslav

Text k fotografiím:

Na první vidíme portál výstavní a koncertní síně v Mladé Boleslavi. Jedná se o obnovenou historickou budovu sboru českých bratří, která před takřka 500 lety sloužila jako shromaždiště a modlitebna Jednoty bratrské. V době pobělohorské zde byl katolický kostel a po josefínských reformách vojenské skladiště. Město vykoupilo budovu už koncem 19. století.

Náhrobek Vladimíra Jerie

Náhrobek v evangelické části městského hřbitova v Čáslavi. Vladimír Jerie (1910-1992), rodák z Prosetína, byl - po vikářování v Prusinovicích (1936-1940) a šestiletém působení na Vsetíně (1940-1946) - evangelickým farářem v Čáslavi (1947-1978).

Evangelický hřbitov Kolín

Původní evangelický hřbitov byl vystavěn na Zálabí v roce 1863; zanikl roku 1901, na jeho místě vznikl, mezi ulicemi Štítarská a Veltrubská, městský park.

Náhrobek Mikuláše Toronaye

Náhrobek na hřbitově ve Velimi. Mikuláš (Miklos) Toronay byl čtvrtým farářem evangelického reformovaného sboru ve Velimi v období 1800-1829. Narodil se 20. ledna 1757 v Zemplínské župě na Slovensku. Ordinován byl 31. května 1783 v Šaryšském Potoku. Po Proseči, Sázavě, Černilově a Borové se Velim stala doživotně jeho pátým sborem.