Evangelický areál Chrudim

Budova fary byla postavena současně s kostelem, se kterým je stavebně propojena, v roce 1890. Roku 1937, za faráře (1930-1942) Bohumila Smetánky (1902-1942), byl v přízemí zřízen prostorný sborový sál.

Náhrobek Františka Výborného

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Močovicích. František Výborný (1838-1919) byl dlouholetým kurátorem evangelického reformovaného (h.v.) sboru v Čáslavi (1879-1903).

Evangelický hřbitov Chrudim

Evangelický hřbitov vznikl v Chrudimi poblíž hřbitova s kostelem Povýšení svatého kříže v roce 1897, slavnostně byl otevřen seniorem h.v. Richardem Novákem (1845-1914). Pohřben tu je první farář (1896-1930) chrudimského evangelického sboru h.v. Josef Nešpor (1858-1932).

Evangelický kostel Jindřichův Hradec

Historie zdejších evangelíků souvisí s historií města a okolí. Oldřich z Hradce vedl křížovou výpravu, kterou vyhlásil papež v roce 1340 proti Valdenským. V průběhu 16. století se střídala přízeň pánů z Hradce k vyznavačům církve podobojí podle jejich náboženského přesvědčení. Bitva na Bílé hoře v roce 1620 pak znamenala, tak jako všude v českých zemích, konec svobody vyznání.

Husův kámen Opatovice

Husův kámen je spolu s Jeronýmovým kamenem usazen proti opatovickému evangelickému kostelu u cesty, která odbočuje k evangelické faře.

Zřícenina hradu Sion

Zříceninu tvoří pozůstatky gotického hradu, který si v letech 1426-1427 nad zákrutem řeky Vrchlice vybudoval jako soukromé sídlo husitský hejtman Jan Roháč z Dubé. Po prohrané bitvě u Lipan (1434) se Sion stal posledním útočištěm poražených husitských radikálů, kteří se odmítali podvolit králi a císaři Zikmundovi Lucemburskému.

Náhrobek Jana Řepy

Náhrobek na evangelickém hřbitově v Krakovanech. Jan Řepa (1812-1896) byl dlouholetým evangelickým h.v. farářem v Lozicích (1846-1894). Náhrobek má v Krakovanech, kde byl tehdy jeho syn Jan E. Řepa (1858-1931) farářem.

Bílá hora 1620

Příběh Bílé hory se odvíjí od začátku české, první, reformace (1414), spolu s příběhem početně nepatrného společenství Jednoty bratrské (1457), podepřený v 16. století reformací světovou, druhou, především v návaznosti na její luterskou větev (1517) a zčásti ovlivněný i její větví reformovanou (helvetskou).

Sborový dům Horní Jelení

V Horním Jelení vznikla v roce 1896 kazatelská stanice evangelického reformovaného (h.v.) sboru v Lozicích, za faráře Bedřicha Gerži (1865-1932). Roku 1921 přešla kazatelská stanice ke sboru již Českobratrské církve evangelické v Chocni, za faráře Jana Řezníčka (1890-1970).